Rád bych se vrátil k pondělnímu vyjádření ministra vnitra Chovance ohledně hodnocení činnosti policie 6. února v Praze. Vrtá mi to v hlavě, možná je to blbost, ale posuďte sami.
Jisté je, že mezi ANO a ČSSD probíhá skrytý mocenský boj. A je to vysoká hra.
Ministr spravedlnosti Pelikán (ANO) přispěchal hned po 6. únoru s prohlášením, že policie selhala. Opomínám fakt, co je ministru spravedlnosti do práce policie. Ale dobře, může se k tomu vyjadřovat jako občan.
Ministr vnitra Chovanec (ČSSD) mu tehdy vzkázal, že by "měl mít víc smyslu pro spravedlnost a vyčkat, až se vše prošetří."
V pondělí 22. února měl Chovanec tiskovku, kde se za policii postavil. Incident v Thunovské ulici označil za provokaci, která však nebyla vedena ze strany policie, ale má podezření na proruské síly.
To je poněkud zarážející. Muž v hnědé bundě byl totiž policista, který musel vědět, co se bude dít, protože byl na tuto situaci evidentně připraven a koordinoval ji. Proč na tiskovce také nevystoupil? Vždyť ho vidělo tolik lidí, že je stejně odtajněn.
Nebylo to náhodou tak, že síly blízké Pelikánovi dokázaly zneužít část policistů k zorganizování této provokace s cílem odstranit Chovance? Ten to z nějakých důvodů nechce říct naplno, protože to ustál a díky tomu má teď v rukou určité trumfy.
Pelikán byl na tiskovku pozván také, ale nedorazil. Prý z časových důvodů. Ještě ten den si však udělal čas, aby pro kamery zopakoval své vyjádření o selhání policie. Že by se bál přímé konfrontace s Chovancem?
A jak je možné, že policie není schopná dohledat příslušníka, který údajně odmítl chránit přenosový vůz Českého rozhlasu. To si ten snaživý redaktor nedokázal ani zapamatovat jeho služební číslo?
Je to všechno nějaké divné a třeba to bylo úplně jinak. Ale můj pocit je, že Chovanec získal bod a nechává si ho v záloze na horší časy.
